Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích

Finalista XXV. ročníku Grand prix Architektů 2018. Území přednádraží je významným dopravním uzlem nadregionálního významu a zároveň jednou ze vstupních bran do města. Navíc tvoří v rámci urbanistické kompozice města výrazný prostorový prvek komponovaný jako pohledové ukončení významné městské osy začínající renesančním Pernštýnským náměstím, pokračujícím přes Třídu Míru upravenou do podoby centrální pěší zóny navazující do moderní pulsující městské třídy Palackého a jako takový patří k prostorům definujícím obraz města v myslích nejen jeho obyvatel ale také návštěvníků. Dominantou náměstí Jana Pernera je památkově chráněná funkcionalistická budova hlavního vlakového nádraží s výškovou dominantou hotelu, jež je ukončením pohledové osy procházející Palackého třídou. Autory budovy hlavního nádraží s hotelem a kinem jsou architekt Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda.

Autoři: Tomáš Med, Lukáš Pavlík, Jindřich Kmoníček, Jiří Nývlt
Investor: Statutární město Pardubice
Lokalita: náměstí Jana Pernera, Pardubice
Rok dokončení: 2017
Fotograf: Tomáš Kubelka (carokraj.cz)

Historie vývoje území

Oblast v okolí dnešního pardubického nádraží byla do druhé světové války zastavěna průmyslovými areály. Při poválečné obnově města byl nově vytyčen ke stavbě nádraží současný pozemek u křížení železnic. Návrhem nádražní budovy byla pověřena dvojice architektů Karel Řepa a Karel Kalvoda, kteří na návrhu pracovali od roku 1946. Po dokončení stavby nádražní budovy bylo v roce 1955 započato s řešením prostoru přednádraží, které se mělo stát komplexním dopravním terminálem Pardubic. Zároveň bylo započato s budováním Palackého třídy jako hlavní urbanistické osy městy. Bylo počítáno s asanací lihovaru a výstavbou uliční fronty uzavírající prostor před nádražím do čitelného rámce rozlehlého náměstí. Autobusové nádraží dálkových autobusů s odstavnými plochami mělo být ukryto ve vnitrobloku v místě dnešní pošty tak, aby městský charakter prostoru zůstal zachován.

Širší vztahy a budoucí rozvoj
K návrhu náměstí Jana Pernera přistupujeme jako k součásti celkového řešení, kde tvoří „přednádraží sever“, jež je součástí centrální městské třídy a je přestupním terminálem hromadné dopravy s předpokladem situování terminálu dálkové a příměstské autobusové dopravy západním směrem od náměstí s přímým pěším propojením. Součástí tohoto širšího řešení je „přednádraží jih“, s nímž je severní část spojena buď podchodem nebo nadchodem pod/nad nástupišti a železničním koridorem. „Přednádraží jih“ slouží pro přístup cestujících z jižní části města, odjezdy autobusů hromadné dopravy k veřejnému mezinárodnímu letišti Pardubice a k vybudování potřebných záchytných parkovacích kapacit. Do budoucna navrhujeme zpevnění uliční čáry městské osy Palackého třídy navazující na kvalitní urbanistické řešení z padesátých let minulého století, na celé území až k MUK Palackého. Navrhujeme přímé napojení kvalitní městské zeleně na okraji sídliště Závodu míru na náměstí Jana Pernera a tím také těsnější pěší propojení s řekou Labe. Zásadou našeho přístupu k návrhu je nevytvářet nové silniční stavby uvnitř městské struktury – jednoznačné odmítnutí přeložky za lihovarem a naopak důsledné vedení tras nadřazeného dopravního systému v poloze tangent se záměrem vyloučení zbytné dopravy z území města, na území města rozvíjet uliční strukturu a nezatěžovat územní rozvoj novostavbami přeložek komunikací. I pro budoucí rozvoj území přednádraží je klíčovou investicí do dopravní infrastruktury v regionu výstavba komunikace R35, která v cílovém stavu převede veškerou nákladní a tranzitní osobní dopravu mimo kontakt s městy Hradec Králové a Pardubice. Území je skrz MUK Palackého dobře dopravně napojeno na aglomerační osu (silnici I/37) spojující města HK – Pce – Chrudim, která bude po realizaci zbývajících úseků kompletně 4-pruhová s mimoúrovňovými křižovatkami a představuje hlavní přivaděč HK a Pce na R35 a D11 přes MUK Opatovice. Po realizaci severovýchodní tangenty města Pardubic (SVT) vypadne úsek Palackého/rychlodráha/Na Drážce ze správy ŘSD a přestane být silnicí I. třídy dopravně zatěžující město. Pro budoucí rozvoj města doporučujeme důsledné oddělení dopravního významu a odpovídajícího stavebního uspořádání mimoúrovňových křižovatek na komunikaci I/37 s preferencí mimoúrovňových křížení na tangentách a napojení multimodálního logistického centra na dopravní infrastrukturu samostatnou novou komunikací mimo přímý kontakt s MUK Palackého.

Urbanistická kompozice
V souvislosti se základními ideami konceptu „Brána do města“ je návrh veden úsilím o dokomponování městské osy z Pernštýnského náměstí a dále od Třídy Míru přes křižovatku U Veselky až k MUK Palackého s pevnějším zapojením náměstí Jana Pernera do kompaktní městské struktury. Náměstí Jana Pernera navrhujeme jako přehledný městský prostor odpovídající měřítku a významu města vyřešený v jedné úrovni (bez podchodů a podzemních objektů) jehož dominující funkcí je terminál hromadné dopravy. Náměstí Jana Pernera je navrženo jako přehledný lineárně uspořádaný prostor přestupního terminálu městské hromadné dopravy, který je členěn do zón s jasně strukturovaným režimem užívání (terminál, parkoviště K+R, vyhrazené parkoviště se stanovištěm TAXI + zásobování nádražní haly + vyhrazená stání pro VIP klientelu ČD, stanoviště odkládání jízdních kol, odpočinkové plochy). V návrhu byly také zohledněny vazby na budoucí rozvoj okolního území tvořeného rozsáhlými přestavbovými plochami a do budoucna lze předpokládat intenzivnější funkční využití území. V rámci rozvoje přestavbových území navrhujeme dokomponovat území přednádraží jako plnohodnotnou městskou část s kompaktním městským charakterem a vyvážit podíl městotvorných funkcí s podílem dopravy z pohledu trvale udržitelného rozvoje dotčeného městského území. Zároveň v rámci přestavbových území navrhujeme zelený pás navazující na odpočinkový prostor s parkovou úpravou na náměstí Jana Pernera. Tento zelený pás navázaný na řeku Labe nabídne v budoucnu spolu s lávkou přes řeku Labe v místě bytových domů Poseidon nové pěší vazby v rámci města a poskytne prostor pro odpočinek cestujících například při čekání na přestup. Pro zachování architektonické diversity a identity města doporučujeme zachovat v přestavbových územích industriální stopy historického vývoje.

Koncepce zeleně
V prostoru náměstí Jana Pernera předpokládáme zachování liniové vzrostlé zeleně v pěší diagonále Palackého třídy přicházející z centra města. Zachováváme a navrhujeme doplnění liniové zeleně podél Palackého třídy se zdůrazněním úseku mezi křižovatkami Kpt. Bartoše a Terminál, kde je navržena nová výsadba po obou stranách komunikace. Výsadbou malokorunných kultivarů do plochy před nádražní halou s pevnou geometrickou strukturou dojde k výraznému zobytnění prostoru před budovou hlavního nádraží. V rámci odpočinkových ploch ve východním sektoru Pernerova náměstí zachováváme stávající vzrostlé platany, které doplňujeme dosadbou stromů. Na severozápadním přístupovém koridoru navrhujeme výsadbu keřových stromů. Na severovýchodní hraně terminálu navrhujeme zachování několika vzrostlých stromů.

Koncepce dopravy
Palackého ulici navrhujeme jako významnou městskou třídu v homogenním šířkovém uspořádání s koordinovaným tahem světelně řízených křižovatek v úseku OK Lidl – křižovatka kpt. Bartoše – křižovatka terminál - křižovatka U Marka s výhledovým dokončením této koncepce až po křižovatku u Veselky. Jedná se o jednu z nejdůležitějších městských tříd, která má potenciál spojit ve svém profilu kvalitní převedení dopravy motorové, hromadné, cyklistické i pěší. Samotný terminál hromadné dopravy napojujeme na Palackého třídu ve dvou bodech formou řízených křižovatek, jejichž poloha umožňuje maximální a efektivní využití obdélníkového půdorysu plochy Přednádraží a zároveň budoucí napojení rozvojových ploch. Prostor Přednádraží je v maximální míře věnován přestupnímu terminálu městské hromadné dopravy a nezatěžujeme jej zbytnou individuální automobilovou dopravou. Terminál dálkové a regionální autobusové dopravy navrhujeme situovat západním směrem do ploch mezi Palackého třídu a koridor železniční trati a zajistit tak cílovou podobu multimodálního uzlu veřejné dopravy v Pardubicích s minimalizací docházkových vzdáleností na přestupech ČD/BUS/MHD/cyklo.
Terminál hromadné dopravy je navržen jako obousměrný, umožňující otáčení autobusů i trolejbusů. Výjezd směr centrum je navržen formou preferovaného BUS pruhu až do řadícího pruhu SSZ U Marka.
Doporučujeme do budoucna usilovat o vybudování samostatného BUS pruhu spojujícího depo DpmP přes nadjezd s prostorem terminálu. Dále doporučujeme prověřit možnosti uspořádání Palackého třídy jako 4-pruhového městského bulváru s preferenčním pruhem pro městskou hromadnou dopravu.
V rámci návrhu terminálu navrhujeme parkovací plochu K+R s kapacitou cca 12-15 stání, jinak prostor terminálu vymezujeme pouze pro efektivní provoz městské hromadné dopravy se zajištěním komfortu a bezpečnosti cestujících a nekombinujeme jej s individuální dopravou, jejíž kapacity pro statickou dopravu by byly dopravně napojeny přímo na Palackého třídu. V návrhu je zajištěno odstavování vozidel rezidentů z přilehlého bytového domu s vyhrazenou kapacitou a dále vyhrazené parkoviště v JV rohu Pernerova náměstí pro vozidla taxislužby, pro zásobování nádražní haly a pro potřeby ČD.
V širších souvislostech navrhujeme vybudovat významnou parkovací kapacitu v prostoru Milheimovy ulice (Přednádraží jih), kde předpokládáme kombinaci povrchového parkoviště a parkovacího objektu s odhadovanou kapacitou v rozmezí cca 600-1000 stání.

Koncepce cyklistické dopravy
V oblasti řešeného území vede nejdůležitější trasa ve spojení nadjezd Paramo-centrum a na ní je napojena trasa ulicí Kpt. Bartoše ve směru z Polabin. Polabská cyklotrasa č. 2 je vedena od Kunětické hory po pravém břehu řeky Labe a řešeným územím prochází až k rosickému mostu. Stezka v profilu ulice Palackého je vedena jako samostatná odděleně od motorové dopravy a od pěších v celém úseku od MUK Palackého, územím terminálu přes křižovatku U Marka až k Veselce. Návrh stavby obsahuje územní rezervu na umístění dánských cyklopásů do obou směrů profilu komunikace, tato koncepce je vázaná na realizaci tangent a převedení Palackého z majetku ŘSD na Pardubický kraj. Stezka podél 4 - pruhu komunikace I/37 v úseku Závodiště/Palackého je navržena jako samostatná s bezkolizním propojením v prostoru MUK Závodiště, tento úsek bude propojen s úsekem v Přednádraží v rámci návrhu stavby terminálu B. Ponecháváme samostatnou trasu cyklostezky v ulici Kpt. Bartoše směrem do Polabin. Napojení lokality Svítkov a lokality Trojice je navrženo dvěma samostatnými cyklopodjezdy po 4-pruhem I/37 a koridorem ČD na jeho severní a jižní straně. Je navrženo kryté odstavení jízdních kol v JV segmentu Pernerova náměstí s kapacitou cca 450 jízdních kol a zároveň je do této plochy navržena cyklověž s kapacitou cca 100 jízdních kol.

Koncepce pěších tras
Je navrženo bezpečné vedení pěších Palackého třídou přes řízené křižovatky. Návrh obsahuje přemístění pěšího přechodu na trase ve spojení stávající autobusové nádraží/vlakové nádraží na východní rameno nově zřízené SSZ u pošty. Provoz pěších na ploše terminálu je navržen výhradně v úrovni parteru. Přes plochu terminálu jsou nástupiště propojena přes střední nástupní ostrov formou chodníku, na západním a východním okraji terminálu jsou navrženy vstupy do vozovky. Z hlediska širších vztahů navrhujeme prodloužení stávajícího podchodu (alternativně vybudování nadchodu) pod/nad kolejištěm železničního nádraží do prostoru Přednádraží jih. Z prostoru Přednádraží jih jsou navázány pěší trasy směrem na Náměstí Dukelských hrdinů. Je zachován řízený pěší přechod směr Polabiny a pomocí řízeného pěšího přechodu s pokračováním směrem ke stávajícímu autobusovému nádraží je zajištěno budoucí propojení dále do plochy rekreační městské zeleně k řece Labe.

Architektonický koncept
Konceptem návrhu je respekt k památkově chráněné budově nádraží a inspirace jejím funkcionalistickým tvaroslovím. Nejvýraznějším nově navrženým objektem je zastřešení terminálu. Jeho hlavním výtvarným motivem je výrazná horizontálnost odkazující na římsu nad vstupy do budovy nádraží, která je však přepsána do současného tvarosloví v podobě subtilní desky s výraznými přesahy na zeštíhlených koncích, což přináší objektu dynamiku a lehkost. Výška objektu je navržena s ohledem na výškové uspořádání fasády objektu nádraží a zároveň je brána na zřetel uživatelská funkčnost. Objekt je umístěn do osy středního nástupního ostrova. Ve vztahu k trolejovému vedení je objekt navržen tak, že trolejové vedení je vyvěšeno nad objektem, nedotýká se ho a oba tyto prvky fungují na sobě nezávisle esteticky i konstrukčně. Svislé nosné konstrukce tvoří funkčně využité prostory (zázemí řidičů DPmP, závětří pro cestující). Materiálově je zastřešení navrženo v kombinaci pilířů z pohledového železobetonu a opláštění kompozitními deskami.
Zastřešení cyklostojanů koncepčně a esteticky přiřazeno k mobiliáři prostoru, aby nekonkurovalo nádražní budově. Zastřešení je navrženo tak, aby došlo k vytvoření efektu subtilnosti a lehkosti, čehož je dosaženo ztenčením atikové hrany, polohou sloupů odsazenou od hrany objektu a zrcadlovou úpravou kompozitních desek podhledu.

Koncepce návrhu parteru
Přehlednost, bezpečnost a lidské měřítko jsou základními aspekty návrhu. Náměstí Jana Pernera je především významným přestupním bodem veřejné dopravy. Prostor je navržen tak, aby uspokojil potřeby uživatelů ve všech situacích spojených s užíváním terminálu veřejné dopravy a je zónován do ploch s jasně strukturovaným režimem užívání, aby nedocházelo ke vzájemnému negativnímu ovlivňování (terminál, parkoviště K+R, vyhrazené parkoviště se stanovištěm TAXI + zásobování nádražní haly + vyhrazená stání pro VIP klientelu ČD, stanoviště odkládání jízdních kol, odpočinkové plochy). V návaznosti na budovu je zachováno a dále rozvíjeno ornamentální členění dlažby, které je součástí architektonického konceptu nádražní budovy a souvisí s členěním fasády. Materiálové řešení vychází a dále rozvíjí existující strukturu. Plocha před nádražní budovou je navržena jako neutrální platforma, na níž se odehrává každodenní život terminálu. Tato platforma je oživena pravidelnou geometrií spárořezu dlažby, která je navržena s ohledem na stávající pojetí ploch před nádražní halou. Plocha parteru před nádražní budovou je nově doplněna o stromy kompaktního vzrůstu a mobiliář zvyšující uživatelský komfort prostoru. Východní část náměstí je věnována odpočinkovým plochám zeleně lemujícími pěší diagonálu z centra města a oživenou vodním prvkem. Podél fasády správní budovy navrhujeme umístění vyhrazeného parkoviště a odstavování jízdních kol, v této poloze se tyto funkce neuplatňují v exponovaných pohledech a přispívají přehlednosti a bezpečnosti prostoru. Západní část náměstí je věnována parkovišti K+R, které je do budoucna možno rozšířit a nachází se v poloze těžiště obou budoucích terminálů. Na pěším koridoru spojujícím vstupy do nádražní haly s centrem města je umístěna socha Jana Pernera.
Výrazným vizuálním prvkem parteru je trakce trolejového vedení, jež je povýšena na výtvarný princip. V prostoru terminálu je trakce vyvěšena na atypických sdružených sloupech veřejného osvětlení nad střechou zastřešení terminálu.

Koncepce materiálového řešení a návrh mobiliáře
Základním materiálem pochozích ploch je žulová dlažební kostka užívaná ve dvou formátech a barevnostech. Hlavní dopravní plochy terminálu a vozovek jsou z živičného povrchu kombinovaného s prvky z prefabrikovaných betonových dílců. Prefabrikované betonové dílce doplněné o dřevěné prvky jsou základním konstrukčním materiálem laviček a hran odpočinkových zón. Nově navržené objekty jako povrchové materiály užívají pohledový beton, ocel a opláštění kompozitními deskami s hliníkovým lakovaným povrchem. Mobiliář je navržen v současném designu s neutrální barevností. Sloupy veřejného osvětlení jsou navrženy v jednotném designu umožňujícím změnou proporce je užít jako sdružené sloupy osvětlení a trolejového vedení, v subtilnějším řešení pouze jako osvětlení.

Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích
Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích